Nejlepší fotbalista Olympie avizuje letní přestup do Temelína

    Nejlepší fotbalista Olympie avizuje letní přestup do Temelína!

    Fotbalový matador Olympie Týn nad Vltavou Zdeněk Hrdina si na zimní galeje nestěžuje. Narazí si čepici na hlavu a jde na hřiště s ostatními.

    Každý rok nastupuje se svým týmem v Hlubocké zimní lize. Letošní ročník není výjimkou. „Je to asi má stá příprava!“ usmívá se špílmachr. A doplňuje: „V Týně jdu, myslím, asi do své poslední sezony, protože v létě se chystám odejít do Temelína. Bude mít nové hřiště, chtěl bych si na něm zahrát,“ potvrzuje Hrdina zprávy ze zákulisí.

    I vrabci na střeše si povídali, že nováček okresního přeboru by rád přilákal Hrdinu do svých řad. „Slíbil jsem, že tam konečně půjdu, chtěl bych. Bude mi šestatřicet let, v Temelíně budou otevírat nové hřiště. Ale uvidíme, jestli mě vůbec Temelín bude chtít!“ špičkuje týnská ikona, která na podzim se svým budoucím týmem potrénovala, a hned se to rozkřiklo po okolí. „Jasně. Vždyť já v Temelíně bydlím a oni trénují ve Lhotě, což je dva kilometry od mého baráku. Když jsme neměli trénink v Týně, byl jsem si s nimi asi třikrát zatrénovat,“ netají se Hrdina.

    Temelín se v okresním přeboru dlouho nerozkoukával, hned v první polovině sezony se zařadil mezi aspiranty na postup do I.B! „Já nevím, jestli bych chtěl, aby postoupil... Je dobře, že se jim daří, jsou v euforii. Ale podle mne bude chtít nahoru hlavně Planá,“ dává Hrdina o něco větší naděje jinému nováčkovi.

    Prý si klidně dokáže představit, že na podzim přijede na stadion Olympie k derby s béčkem Týna nad Vltavou jako soupeř. On, dlouholetý kapitán mužstva, bývalý nejlepší hráč krajského přeboru, tvůrce hry, člen vedení klubu. „No a proč ne?“ podiví se naoko otázce. „Stejně ještě budu dělat Týnu pokladníka, nikoho jiného nemají,“ rozesměje se.

    Po loňské sezoně, kdy Olympie sestoupila z kraje, Hrdina zamířil na rakouskou štaci. „Přišel jsem tam, odehrál čtyři přípravné zápasy. Byla to taková ta typicky rakouská nakopávaná dopředu, fotbal jsme si moc nezahráli,“ líčí zkušený záložník událost z léta. Angažmá mělo jepičí život, zanedlouho byl ze světa zpátky doma. Na svá někdejší zahraniční působení nenavázal. „Po čtyřech utkáních Rakušané přišli s tím, že sponzoři si myslí, že nebudu pro mužstvo takovým přínosem, aby mě platili, tak jsem se vrátil. Na druhou stranu jsem byl rád, že mi umožnili, abych se vrátil hned a nemusel půl roku čekat,“ oceňuje rutinér Zdeněk Hrdina vstřícnost rakouského klubu.

    Přesto – než se mezi rakouským a českým svazem vyřešily formality jeho přestupu, zmeškal začátek I.A třídy. „Nehrál jsem asi první dva, možná tři mistráky,“ vzpomíná. A sotva naskočil do soutěže, v Týně se měnili trenéři: Zdeňka Čadka vystřídal místní kouč Vladimír Švec. „Čáďa dostal nabídku z Rudolfova, přišel Míra Švec, změna proběhla v pohodě,“ ujišťuje Zdeněk Hrdina, jenž prý rád symbolicky zakopal válečnou sekyru, protože v minulosti měl s trenérem určitě neshody. „Bylo to z dřívějška, z doby, kdy u nás netrénoval. Všechno jsme si vyříkali a dnes je, myslím, všechno v pořádku,“ ujišťuje Zdeněk Hrdina.

    Oba muži se respektují a minimálně další půlrok stráví na jedné lodi. „Míra Švec je do fotbalu blázen, fotbalem žije,“ oceňuje Hrdina a připouští, že v Olympii skončila etapa, kdy na její lavičku usedali trenéři z Českých Budějovic. „Slibovali jsme si od nich, hlavně od Zdeňka Čadka, že s sebou přivedou nějaké hráče, ale to se nestalo. A trenéři stojí klub hodně peněz. Když pominu, že dostávají nějaký peníz za trénování, tak hlavně cesťáky,“ naznačuje Zdeněk Hrdina, že po pádu do nižší soutěže Olympii přijdou ušetřené prostředky vhod.

    Současné mužstvo by v zimě měly oživit příchody dvou hráčů Olešníka. „Máme ztrátu sedm bodů na druhého a vzhledem k reorganizaci by mohla být šance jít nahoru i ze druhého místa,“ přemítá Zdeněk Hrdina, když hodnotí vyhlídky fotbalistů Týna na návrat do krajského přeboru. „Chtěli bychom postoupit, uvidíme, jak to bude...“'

    S Olympií bojoval v KP několik sezon, většinou byla cílem týmu záchrana, nejednou se tým strachoval do posledního kola. Právě po jednom takovém ročníku se nechal slyšet, že nechce, aby se říkalo, že Týn s Hrdinou spadl...Leč stalo se, i když později. „Ano, sestoupilo se. Osobně si myslím, že jsme měli na to, abychom záchranu uhráli. Co si budeme říkat, na jaře už to moc o fotbale nebývá... Manšafty si někoho vyhlédnou,“ cítil se Hrdina se svým týmem jako obětní beránek.
Nakonec i ten sestup z větší části přebolel. Hráče určitě, nic jiného nezbývalo. „Samozřejmě, že fanoušci mají své výhrady, poznámky. Ale v Týně se hrála první třída dlouhé roky, do kraje jsme postupovali po dvanácti letech,“ připomíná Zdeněk Hrdina, že klub má za sebou jednoznačně nejúspěšnější etapu v historii týnského fotbalu, která sahá až do roku 1921. „V přeboru jsme vydrželi sedm nebo osm sezon, tak teď se holt spadlo, nedá se nic dělat. Dřív jsme měli mužstvo plné odchovanců, mladých kluků, protože jsme měli šikovný dorost. Teď vlastní kluky nemáme, do áčka musíme hráče kupovat... Žádný nový Dobal nebo Szó není,“ uzavírá.